Témata

Úspěšnost regionu, ale i regionálních firem, škol či subjektů občanské společnosti je do značné míry závislá na schopnosti realizovat rozvojové projekty. Každý projekt je náročný úkol. Ve výuce se věnujeme manažerským technikám a nástrojům, jak projekty naplánovat, připravit a realizovat. Studenti připravují projekty a učí se s nimi pracovat v reálném prostředí. Nezbytnou součástí projektového managementu je schopnost získat na realizaci projektu dotaci z národních či evropských fondů. Bez znalosti „eurojazyka“, dotačních principů a kontrolních mechanismů není možné o dotace usilovat. Ve výuce vždy reagujeme na aktuální vývoj a studenti svůj projekt připravují v konkrétních reálných dotačních podmínkách. Skutečné projekty realizujeme i mimo výuku a je samozřejmostí, že do svých projektových týmů zahrnujeme také studenty, získají tak neocenitelné zkušenosti, i finanční ohodnocení jako plnohodnotní členové projektového týmu.

Co je motorem růstu moderní ekonomiky? Co je hlavní hybnou silou úspěchu regionů v současném globalizovaném světě? Jsou to inovace, které do značné míry určují, jak se regionům daří a jak budou atraktivní pro život a podnikání. Zdrojem inovací jsou znalosti, kreativita, invence a dobrý nápad je prvotní jiskrou, která může zažehnout plamen úspěchu. Inovace ale není výsledkem náhody. Jedná se o řízený proces, jehož zvládnutí může ze zajímavého nápadu vytvořit inovativní řešení, které do značné míry přispěje k rozvoji regionu. Naši studenti se učí inovační proces poznat a zvládnout, ale zároveň jsou na základě příkladů z praxe vedeni ke kreativnímu myšlení, kterému je potřeba otevřít stavidla. Kreativita často vede k šíleným nápadům, my se ale naučíme tyto šílené nápady hned nezavrhnout, ale prostřednictvím inovačního procesu je dovést do efektivního řešení, které může najít své skutečné uplatnění na trhu či při zefektivnění veřejné správy. Samozřejmostí je provázání studentů s inovačními firmami nebo úřady, kde mají možnost navrhnout inovativní řešení, které najde své uplatnění v praxi. Je skvělý pocit vědět, že něco funguje lépe díky tomu, že zrovna já jsem navrhl(a) inovativní řešení.

Evropská komise, Evropský parlament, Evropská rada, Rada Evropské unie, Brusel, Štrasburk, evropské fondy, kohezní fond. Co je co? Kdo za co zodpovídá? Kdo se v tom má vyznat? Díky naší výuce se ve změti pojmů, které dnes souhrnně označujeme jako „ta nějaká EU“, dobře zorientujeme. A navíc pochopíme, jaký vliv tyto orgány, nástroje a dokumenty mají na rozvoj regionů. Vše si vysvětlíme na konkrétních příkladech. A půjdeme ještě dál, konečně se zorientujeme v džungli evropských fondů a operačních programů. Pochopíme vztahy mezi nimi a zjistíme, jak je celý systém řízen – jinými slovy pronikneme do implementační struktury evropských fondů. Setkáme se např. se zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj, kteří nám vysvětlí, jak Česká republika přispívá k tomu, aby se v regionech žilo lépe. A není náhodou, že řada našich absolventů našla své uplatnění v orgánech implementační struktury. To znamená, že pracují u těch orgánů, které zodpovídají za rozdělování evropských dotací a tím přispívají k rozvoji regionů.

Dnes už i středoškolák ví, že řídit rozvoj města nebo kraje nelze jen na základě intuice. Uřídit tak složitý organismus, jímž je i ta nejmenší obec, vyžaduje řadu schopností a znalostí manažerských technik. Proto většina územních jednotek má svou strategii rozvoje – tedy jakousi kuchařku, jak dlouhodobě své území rozvíjet, jak svěřené veřejné prostředky efektivně investovat, aby byli občané spokojeni a aby obec vzkvétala. Studenti mají možnost zpracovat rozvojové plány obcí či měst a my jim pomůžeme celý proces strategického plánování lépe zvládnout. Naučíme se takové techniky, které je nezbytné ovládat, aby strategický plán rozvoje obce obstál při obhajobě před veřejností. Ale upřímně řečeno, naučit se postupovat podle předem daných metod, se naučí každý. My však navíc budeme nad rozvojem obce přemýšlet. Budeme se zabývat hlubšími vztahy a souvislostmi různých faktorů v obci. Budeme se zamýšlet nad tím, co ve skutečnosti zvyšuje kvalitu života obyvatel a zda a jak jsme schopni tyto faktory do strategických plánů rozvoje obce zahrnout.

Město. Kdysi symbol moderního života. Dnes převážně synonymum pro stres, reklamní smog, problémy s parkováním, všudypřítomný hluk, opuštěné a zanedbané budovy. Přestože města v Česku zabírají jen 27 % rozlohy, žije v nich 70 % obyvatel našeho státu. To už stojí za to zabývat se tím, jak městům vrátit jejich někdejší slávu, a hledat cesty, jak život v nich učinit snesitelnější, atraktivnější a komfortnější. Budeme se rozhlížet kolem sebe, hledat příklady úspěšných řešení u nás a ve světě a inspirovat se těmito příběhy pro vlastní řešení urbánních problémů. Pokusíme se na města dívat novýma očima. Jak vidí město architekt, jak podnikatel, jak řidič, cyklista a chodec, jak senior, teenager a mladá maminka, a jak tyto pohledy promítnout do veřejného prostoru ve městě

Na začátku studia se musíme nejprve rozkoukat. Nejlepší je začít tam, kde je nám to blízké. Pokusíme se začít o našem regionu přemýšlet, tentokrát ale už ne jako laici, nýbrž jako regionalisté. Naučíme se upozadit subjektivní vnímání a místo pocitů budeme pracovat s objektivními fakty. Jaké faktory jsou relevantní? Co by měl regionalista vědět? Jak můžeme hodnotit úroveň rozvoje kraje? Ústecký kraj zasazujeme do širších souvislostí – jaká jsou pozitiva našeho kraje, jakým výzvám čelíme, kde jsou slabá místa a jakým způsobem je můžeme řešit? Kdo jsou významní aktéři, kteří v kraji působí?

Naši studenti získávají nové dovednosti s prací na počítači. Práce s GIS je zjednodušeně práce s mapami ve speciálním programu. Používáme zřejmě nejrozšířenější program, jenž je zařazený mezi GIS a běžně se využívá v praxi. Jedná se o produkt společnosti ESRI – ArcGIS. GIS nejsou jen mapy, ačkoli při práci s nimi to tak na první pohled může vypadat, neboť se pracuje s mapovými vrstvami. Podstata práce s GIS spočívá ve třech základních skutečnostech: Za každým prvkem mapové vrstvy se skrývají informace. Ke každému prvku mapové vrstvy lze informace přidávat. Informace obsažené v prvcích mapových vrstev lze různým způsobem kartograficky zobrazovat. Na ekonomických školách se běžně zpracovávají prostorové statistické informace. Ty lze samozřejmě prezentovat tabelárně nebo v lepším případě v grafu. Ovšem na mapu žádná tabulka či graf nemá!

Administrativní územní jednotky nejsou firmami, přesto pro jejich správu a řízení je možné využívat nástroje, které jsou inspirované řízením firem a marketingovou a manažerskou praxí soukromého sektoru. Obce i kraje pracují s vlastními cílovými skupinami (s občany, podnikateli, návštěvníky apod.), snaží se naplňovat jejich přání a potřeby, a tím přispívat k jejich spokojenosti. Budují dobrou image a zlepšují komunikaci a vztahy se svými zákazníky. V řízení správních organizací využívají různé manažerské metody a zaměřují se na kvalitu. S našimi studenty pracujeme jako s budoucími vedoucími pracovníky, proto získávají znalosti a vhled do různých oblastí manažerské práce a do podstaty marketingové koncepce řízení ve specifických podmínkách veřejné správy.

Poskytuje existující systém správy přírodnímu bohatství dostatečnou ochranu, nebo naopak způsobuje jeho vyčerpávání? Pomocí jakých nástrojů je dosahováno rovnováhy mezi užitím a ochranou? A jaká jsou práva a povinnosti různých aktérů v tomto systému – zejména jednotlivců, firem a obcí v samostatné působnosti? Na uvedené otázky hledáme odpovědi, věnují se jim i vybrané absolventské práce a výzkumné projekty zaměřené např. na snižování povodňových škod s využitím nástrojů územního plánování, rozšiřování zelené a modré infrastruktury ve městech a roli vlastníků půdy v udržitelném využívání území.

Neustálé změny vyvolávají nutnost rozvoj území, jednotlivých pozemků a prostorů plánovat a tím usměrňovat. Plánování umožňuje hledat a stanovovat cesty k tomu dostat se k cílům, které se předem definovaly. Jakmile se něco vyřeší, i když neustále je možné všechno zdokonalovat, tak se vždy objeví něco dalšího, co opět v rámci rozvoje přináší nové výzvy a příležitosti, ale i hrozby, a tak je nutné plánovat neustále. Plánuje se rozvoj velkého města, plánuje se rozvoj malé venkovské obce, plánuje se i rozvoj regionu nebo státu … plánování je neoddělitelnou součástí regionální rozvoje.