Transformace Ústeckého kraje v terénní výuce

O tom, že současné generace jsou svědkem a zároveň živým účastníkem transformace Ústeckého kraje, se na vlastní oči přesvědčili počátkem listopadu naši studenti během terénní výuky v Mostě. V rámci předmětu Regionální rozvoj Ústeckého kraje se vydali poznat fenomény spojené s proměnou životního prostředí, ekonomiky a společnosti studující prvního bakalářského ročníku společně se studentkami prvního ročníku navazujícího magisterského studia předmětu Transformace postindustriální krajiny a společnosti. Studenti měli na základě zadání od vyučujícího Tomáše Sýkory připravené příspěvky k různým tématům, které přímo v terénu postupně prezentovali a o nichž byly vedeny živé diskuse.

Studenti se seznámili s extrémně složitou novodobou historií města Mostu, které bylo zlikvidováno kvůli těžbě hnědého uhlí, diskutovali o způsobech rozhodování o likvidaci historického města a o motivacích tehdejších obyvatel ke stěhování do nových sídlišť, probírali společenské dopady poválečné proměny obyvatelstva stejně jako důsledky přestěhování obyvatel z historického města a okolních vesnic do sídlištního typu zástavby a s tím související změnu životního stylu. Bylo diskutováno to, zda by podobná situace mohla nastat i v 21. století a jak se liší dnešní souvislosti a podmínky oproti kontextu doby druhé poloviny minulého století. Studenti se seznámili se způsoby rekultivací, vč. hydrické rekultivace v podobě unikátního jezera Most, s přínosy, ale také s výzvami, které jsou s následnou resocializací rekultivovaných a revitalizovaných území spojeny. Zajímavé povídání doplněné kvízovými otázkami měli připraveni studenti o takových řešeních, jakými jsou např. autodrom či hipodrom, jež byly vybudované na rekultivovaných plochách.

Od jezera a jedinečného přesunutého kostela Nanebevzetí panny Marie se skupinka přesunula do nového Mostu, kde byla diskutována velkorysá koncepce města, jež vzniklo v podstatě na zelené louce. Studenti se také seznámili se společenskou proměnou průmyslových měst a postavením různých profesních skupin mezi obdobím centrálně plánované a tržní ekonomiky. Samozřejmostí byly také příklady řešení fenoménů, jako jsou odliv základní občanské vybavenosti z center měst, problematika brownfieldů či městský marketing a participace občanů.